Nedávejte všechny peníze do jedné investice, ani když vypadá jistě

Představte si investici, která vám za rok ztratí polovinu hodnoty. Proč nedávat všechny peníze do jedné investice, vysvětluje jednoduchý fakt: po ztrátě padesáti procent potřebujete zisk sto procent, abyste se vrátili na začátek. Rozložení peněz do více nástrojů ztrátu zmenší, i když zisk nezaručí. Šest otázek, které si čtenáři kladou nejčastěji, ukazuje, jak to funguje v praxi. Žádný konkrétní produkt není doporučením.

Co přesně znamená rozložit riziko

Rozložení neboli diverzifikace znamená držet peníze ve více věcech, které se nechovají stejně. Když jedna klesne, jiná může stoupnout nebo zůstat stabilní. Výsledek je klidnější vývoj celku. Nic ale nezaručuje, že žádná část nepoklesne.

Jednoduchá představa: nepřenášíte všechna vejce v jednom koši. Pokud ho upustíte, rozbijete všechno. Pokud je rozdělíte do čtyř, rozbijete nanejvýš čtvrtinu. U peněz to funguje stejně.

Rozložit lze mezi druhy investic, země, odvětví i časy nákupu. Každé rozdělení snižuje jiné riziko. Rozložení neodstraní riziko celého trhu, ale zmenší riziko jedné firmy. To je jeho hlavní přínos.

Jak vypadá ztráta v číslech

Ilustrace: máte 100 000 Kč. Pokud je všechny vložíte do jediné akcie, která ztratí polovinu, zbude vám 50 000 Kč. Abyste se vrátili na 100 000 Kč, musela by hodnota vzrůst o sto procent. Taková cesta zpět trvá roky, někdy se nikdy nepodaří.

Pokud peníze rozdělíte na čtyři části po 25 000 Kč a jedna ztratí polovinu, přijdete o 12 500 Kč. Zbyde vám 87 500 Kč, tedy ztráta 12,5 procenta. K návratu stačí zhruba čtrnáct procent zisku celku. Rozdíl mezi oběma situacemi je zásadní.

Tento příklad je zjednodušený a předpokládá, že ostatní části zůstanou beze změny. V krizi mohou klesat všechny najednou, ale zřídka všechny stejně. Rozložení pomáhá hlavně proti selhání jednotlivce. Nikdo nemůže předem říci, která investice selže.

Stačí koupit víc akcií, nebo i jiné druhy investic

Víc akcií sníží riziko jedné firmy, ale ne riziko celého akciového trhu. Při velké krizi klesne většina akcií současně. Proto se rozkládá i mezi druhy aktiv: akcie, dluhopisy, hotovost a případně nemovitosti. Ty se nechovají stejně.

Dluhopisy často kolísají méně než akcie, ale také mohou ztrácet, zejména při růstu úrokových sazeb. Hotovost je stabilní, ale ztrácí hodnotu inflací. Každé aktivum má slabinu. Kombinace je kompromis.

Rozložte i podle zemí a měn. Investice jen v jedné zemi je vystavena jejím problémům. Zahraniční investice přinášejí kurzové riziko. I zde záleží na vašem horizontu a zvyklostech.

Není rozkládání přehnané a kolik je moc

Ano, je možné to přehnat. Držet dvacet fondů, které investují do stejných firem, neznamená skutečné rozložení. Složitost roste, poplatky se sčítají a přehled mizí. Smysluplné je rozdělení do několika rozdílných složek.

Jeden dobře rozložený fond, třeba široký indexový nebo smíšený, může dát dostatečné rozložení sám. Netřeba k němu přidávat další podobné. Zkontrolujte, co fond skutečně drží, ne jen jeho název. Dokument s klíčovými informacemi to ukáže.

Rozložení nemá smysl, pokud jde o špatné investice. Několik předražených nebo rizikových nástrojů nevytvoří dobrý celek. Kvalita položek je stejně důležitá jako jejich počet. Poplatky a podmínky ověřte u každé zvlášť.

Co když věřím jedné firmě nebo svému zaměstnavateli

Víra v konkrétní firmu je pocit, ne záruka. Dobře vedené firmy mohou skončit v potížích a firmy, které vypadaly jistě, se zhroutily. Čím větší podíl majetku jedna firma tvoří, tím víc vás její osud zasáhne. Obecně se doporučuje, aby jedna položka netvořila převážnou část portfolia.

U zaměstnavatele je riziko dvojí. Pokud firma selže, můžete přijít o práci a zároveň o hodnotu akcií. Příjem i úspory pak závisejí na stejném subjektu. Proto zaměstnanecké akcie raději držte jen v menší míře.

Totéž platí o nemovitosti, kterou vlastníte. Je-li váš majetek převážně v bytě nebo domě, další investice vložte jinam. Rozložení se týká celého majetku, ne jen cenných papírů. Podívejte se na celek.

Jak peníze rozložit prakticky

Začněte rezervou na běžném účtu a teprve potom rozdělte zbytek. Rozdělení určuje horizont a to, jak snášíte kolísání. Kdo potřebuje peníze za pět let, volí opatrnější poměr než ten, kdo má třicet let. Poměr si zapište a držte ho.

Peníze vkládejte pravidelně, ne jednorázově. Nakupujete tak za různé ceny a snižujete riziko špatného načasování. Jednou za rok poměr zkontrolujte a vraťte ho na původní hodnotu. Tomu se říká vyrovnání portfolia.

Nevěřte nabídkám, které slibují jistý zisk. Pokud něco vypadá příliš dobře, bývá to varování. Subjekty si ověřte u České národní banky. Raději poraďte se s nezávislým poradcem.

Zdroje

• Česká národní banka
• Burza cenných papírů Praha